Menu

Obrat v energetické politice

Obnovitelné zdroje zvyšují tlak na změnu

Podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu razantně narůstá. Státy i velké firmy mění svou energetickou politiku. Kompletní odklon od fosilních paliv však zůstává v nedohlednu.

Struktura energetického mixu prochází na celém světě výraznou proměnou, ačkoliv přístup jednotlivých států se diametrálně liší. Na jedné straně se neustále zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie, na straně druhé se stavějí nové uhelné elektrárny. Ovšem například v Evropě nemají velkou perspektivu. V mnoha zemích totiž začínají předimenzovanému konvenčnímu způsobu výroby elektrické energie ekonomicky konkurovat obnovitelné zdroje.

V roce 2014 byla energetická spotřeba v Dánsku a Německu na tak nízké úrovni, jako naposledy v sedmdesátých letech. Těmto zemím se podařilo oddělit hospodářský růst od energetické spotřeby. Náklady provozovatelů stárnoucích uhelných elektráren výrazně rostou, protože je do nich třeba investovat, aby splňovaly přísnější požadavky na emise znečišťujících látek do ovzduší. Ekonomicky se však už v řadě případů nevyplatí stavět ani nové uhelné zdroje, jak o tom svědčí například elektrárna Moorburg poblíž Hamburku, kterou uvedla do provozu společnost Vattenfall v roce 2015. Kvůli nízkým cenám elektřiny nyní firma odhaduje, že celý projekt skončí ve ztrátě v řádu stovek milionů eur.

Rozvoj obnovitelných zdrojů naopak předčil veškerá očekávání. Prognózy na začátku tisíciletí počítaly, že podílu obnovitelných zdrojů, kterého se podařilo dosáhnout v roce 2010, bude dosaženo až o deset let později, tj. v roce 2020. Obnovitelná energie přestala být popelkou. Větrné a solární zdroje představují v současné době v Německu 79 procent nově instalovaného výkonu. V Německu přijímá stále více obcí závazek, že budou své energetické potřeby pokrývat stoprocentně obnovitelnými zdroji. Energetický přerod stimulují také různá občanská sdružení, jež se snaží prosazovat decentralizovaná ekologická řešení. V Německu se obnovitelné zdroje podílejí na hrubé výrobě elektrické energie již z 25,8 procent.

Biomase, solárním a větrným elektrárnám a dalším obnovitelným energiím se poprvé podařilo překonat podíl hnědého uhlí v německém energetickém mixu. Ještě nedávno si nikdo nedokázal představit, že by mohly obnovitelé zdroje pokrýt 80 procent německé energetické poptávky, a to ani za slunečných a větrných dnů. Této hodnoty bylo poprvé dosaženo 11. května 2014 okolo poledne.

Nové realitě je třeba také přizpůsobit rozvodné sítě, protože elektřina je vyráběna na jiných místech a jiným způsobem než doposud. S potřebou vyrovnat výkyvy větrných a solárních zařízení se pojí nutnost flexibility konvenčních elektráren, přizpůsobení odběrů a hledání perspektivních řešení, jak získanou energii uchovávat.

Obnovitelné zdroje jsou na postupu nejenom v Evropě, ale na celém světě. Polovina obnovitelných zdrojů elektřiny využívá dlouho známých zdrojů, tedy vody a dřeva. Zároveň se ovšem velkým tempem zrychluje rozvoj „nových“ energetických řešení typu fotovoltaiky, větrné, přílivové a geotermální energie a zařízení na bioplyn. Na předních místech hodnocení se pravidelně objevují velké země jako Německo, Čína a Spojené státy americké. Z hlediska národního ekonomického potenciálu však do obnovitelných zdrojů ještě výrazněji investují Uruguay, Mauritius nebo Kostarika. To, že na obnovitelnou elektřinu přesedlali počítačoví giganti Facebook a Google, může působit i na firmy v dalších oborech. Greenpeace chválí Apple, že svou energetickou spotřebu kompletně pokrývá z obnovitelných zdrojů. Příkon velkých datových center na celém světě přesahuje 30 gigawattů, což odpovídá výkonu třiceti atomových reaktorů temelínského typu.

Uhelné koncerny rozšiřují své pole působnosti. Přesto však nadále zůstávají věrné své původní činnosti.

Rozvoj větrné a sluneční energie vzbuzuje naděje. Masová výroba, technický pokrok a velký odbyt měly za následek rapidní snížení výrobních nákladů – v některých případech až na polovinu v průběhu čtyř let. Výstavba alternativních zdrojů se čím dál častěji obejde i bez státních dotací a tento trend bude pokračovat. Vede k tomu především skutečnost, že obnovitelné zdroje se stávají levnějšími než jejich fosilní konkurence.

Pro větrnou energii byl rok 2014 rekordní. Na celém světě se postavily nové turbíny o celkovém výkonu 51 GW, tj. o 44 procent více než v předchozím roce. Hybnou silou je přitom Čína, která do sítě zapojila větrné zdroje s výkonem 23 GW, což představuje téměř polovinu všech nových zařízení. Zřetelný posun zaznamenala rovněž Evropa s 12 GW – zejména díky Německu a Velké Británii. Také Spojené státy americké nezůstávají pozadu (4,8 GW).

Rok 2014 v Německu: obnovitelné zdroje poprvé předčily v energetickém mixu hnědé uhlí.

Výrazný nárůst zaznamenala i fotovoltaika. Ta v roce 2014 obohatila celosvětový energetický trh o 40 GW nového výkonu. Téměř čtvrtina těchto zdrojů přitom vznikla v Číně. USA s novými 6 GW vyrábí v současné době ze slunce elektřinu, která pokryje spotřebu čtyř milionů domácností. Vzrůstající trend je znatelný i v Japonsku (+9 GW), Evropě (+7 GW), Latinské Americe a jižní Africe.

Mnoha majitelům domů v rozvinutých zemích se v současné době více vyplatí instalovat si na střechu solární panely než odebírat elektřinu z rozvodné sítě. Nezávislé solární zdroje mají navíc rozhodující význam v rozvojových zemích, a to především v odlehlejších venkovských oblastech, které nejsou napojeny na centrální síť. Nabízejí totiž obyvatelům neelektrifikovaných oblastí zdroj elektřiny a společně s ním i zlepšení životních podmínek. V odlehlých oblastech je instalace fotovoltaického zdroje daleko rychlejší a levnější než výstavba přenosové soustavy.

Je však dobré zmínit, že i obnovitelné zdroje mohou způsobit ekologickou či sociální újmu. Velké přehradní hráze a solární parky na zemědělské půdě vedou na mnoha místech k porušování lidských práv a k přesídlování. Plošné pěstování biomasy navíc zatěžuje životní prostředí, protože monokultura a používané chemikálie mohou mít negativní vliv na klimatickou bilanci. V rámci energetického přerodu tedy nejde jenom o přechod z fosilních zdrojů na obnovitelné, ale také o to, aby se energie získávala způsobem, který je decentralizovaný, ekologický a demokratický.

Energetické zdroje budoucnosti by neměly mít pouze přívlastek obnovitelné, ale také decentralizované, ekologické a demokratické.