Menu

Zdraví

Uhelná energetika má na svědomí nedozírné škody

V Evropské unii zemře ročně více než 18 000 lidí na následky znečištění ovzduší způsobeného těžbou uhlí a provozem uhelných elektráren. Jemný prach a těžké kovy zkracují lidské životy.

Těžba a spalování uhlí přímo i nepřímo ohrožuje lidské zdraví. Evropský registr znečišťujících látek upozorňuje celkem na 53 škodlivin, jimiž uhelné elektrárny kontaminují vzduch, vodu a půdu. Černé uhlí uvolňuje při spalování více škodlivin než hnědé. Na druhou stranu je ale k získání stejného množství energie hnědého uhlí potřeba třikrát tolik. Proto se považuje za „špinavější“.

Znečištěné ovzduší představuje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jeden z nejrizikovějších vlivů na naše zdraví. Podle odhadů WHO zemřelo v roce 2012 přibližně 3,7 milionu lidí do 60 let na nemoci, které mohly být způsobeny znečištěným ovzduším. Vysokou smogovou zátěž, která v současnosti ovlivňuje ovzduší v asijských městech, má na svědomí především doprava a spalování uhlí.

Globální odhady celkového počtu obětí znečištěného ovzduší se však od sebe výrazně liší. Australská klimatická rada hovoří o 200 000 úmrtí způsobených znečištěním ovzduší uhelnými elektrárnami. Podle studie univerzity v Illinois zemře každoročně kvůli znečištěnému ovzduší jenom v Číně 250 000 lidí. Podrobnější informace o situaci v Evropě pocházejí od Health and Environment Alliance (HEAL). Ta sdružuje 65 evropských nevládních organizací, které se zabývají životním prostředím a zdravím. Podle údajů této asociace mají uhelné elektrárny na kontě 18 200 úmrtí v EU ročně. Z toho onemocnělo podle zjištěných údajů 8500 osob chronickou bronchitidou, protože byly vystaveny škodlivým látkám z uhelných elektráren. Pokud bychom do statistik zahrnuli i energetické zdroje, které se nacházejí v Chorvatsku, Srbsku a Turecku, vyšplhala by se evropská statistika na více než 23 000 případů. Tyto zdravotní problémy stojí Evropskou unii dle propočtu HEAL téměř 43 miliard eur ročně. Náklady na léčbu dosahují závratné výše a měly by se započítávat do ceny uhlí při porovnání s jinými energetickými zdroji.

Koncentrace škodlivin na různých místech v Německu znázorňuje na obrázku výška komínů. Množství emisí záleží na kvalitě filtračního zařízení. Protože se emise měří u zdroje, lze u daných elektráren sledovat konkrétní data. V roce 2012 vypustila například druhá největší hnědouhelná elektrárna Evropy (Neurath u Grevenbroichu v Porýní) do vzduchu téměř 31 milionů tun CO2, 21 000 tun oxidů dusíku, 8000 tun oxidu uhelnatého a skoro 6000 tun oxidů síry. Ke 200 tunám sloučenin chloru a fluoru se přidává ještě 497 kilogramů rtuti, 55 kilogramů arsenu, necelá tuna benzolu a 423 tun jemného prachu. Evropské uhelné elektrárny zamoří ovzduší celkem 15,6 tuny rtuti a 51,8 tuny olova ročně.

Polétavý prach škodí lidskému organismu hned z několika hledisek. Může mít za následek chronické záněty plic, ovlivňovat plicní reflexy a snižovat funkčnost dýchání. To vede k nedostatečnému prokrvování mozku, rychlejšímu proudění krve a nedostatku kyslíku v krvi. Jemný prach může navíc způsobit vysoký krevní tlak a poruchy srdečního rytmu. Neexistuje žádný oficiální limit, který by určoval, v jakém množství lze prach považovat za neškodný. Drobné částice pronikají ochrannými mechanismy našeho těla a mohou se dostat plicní tkání do krevního oběhu, a to až do nejmenších cévek.

Emise mají na svědomí předčasná úmrtí a lze je vyčíslit jako počet let života, která byla působením elektráren zmařena.

Těžké kovy vypouštěné do ovzduší ohrožují zejména děti. Pokud se dětem poškodí plíce v útlém věku, zůstanou slabé i později. Vystavení zvýšené koncentraci olova či rtuti v prenatálním věku zvyšuje riziko pozdějších kognitivních poruch, které mohou ovlivnit schopnosti myšlení. Navíc může způsobit nezvratné poškození orgánů.

Uhlí ohrožuje lidské zdraví také nepřímo prostřednictvím klimatických změn. Environmentální medicína varuje, že v řadě míst se nejen začínají objevovat potíže způsobené vlnami veder, ale také se šíří nemoci typu malárie či horečky dengue, které dříve sužovaly pouze obyvatelstvo vymezených oblastí v tropech. Ze studií navíc vyplývá, že emise elektráren vypouštějících velké množství oxidu uhličitého obsahují také velké množství jedovatých škodlivin. Uniká-li do atmosféry méně CO2, snižují se i emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a polétavého prachu. Sdružení American Lung Association a prezident Obama se proto ve Spojených státech snaží prosadit opatření, jejichž cílem je snížit emise v nově postavených elektrárnách přibližně o třetinu. Pokud se podaří dosáhnout tohoto cíle, bude možné zabránit tisícům úmrtí způsobených astmatickými záchvaty či srdečními infarkty.

30 milionů případů ročně – to je počet plicních onemocnění, vznikajících v EU v důsledku používání uhlí.

Zdravotní rizika nicméně nepřináší jenom spalování uhlí, ale také jeho těžba. Lidé žijící blízko dolů jsou vystaveni vysoké zátěži polétavého prachu, která může způsobovat plicní onemocnění či alergie. Na výsypkách u dolů se koncentrují těžké kovy a jiné škodlivé látky, které se dostávají do podzemních vod a do ovzduší. Další problém představuje radioaktivita – hnědé uhlí přirozeně obsahuje uran, thorium a radioaktivní izotopy draslíku. Podle údajů Německého spolku pro životní prostředí a ochranu přírody BUND se rok co rok pouze v rýnském uhelném revíru nachází ve 100 milionech tun uhlí a 460 milionech tun skrývky 388 tun uranu. Radioaktivní látky se vážou na jemný prach a společně s ním se dostávají do lidského těla, čímž ho vystavují dlouhodobému riziku vážných onemocnění.

Podle studie zpracované Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy by případné prolomení územních limitů a rozšíření těžby hnědého uhlí v severočeské pánvi znamenalo celkové externí náklady ve výši 445 miliard korun. Zdravotní dopady přitom tvoří 94 % této částky. Další těžba by mohla mimo jiné přinést okolo 8800 nových případů chronické bronchitidy.

K ceně uhlí by se mělo připočíst ještě 43 miliard eur, vydaných v EU na léčbu různých nemocí.